Historie obce
 

V písemných pramenech je obec vzpomenuta již roku 1412,kdy se tu připomíná kostel. V té době je její název uváděn v podobě Waltheri villa-ves Waltrova. O kolo roku 1424 se nazývala Waltierozowicz,
1466-Waltyrzowicz,
1633-Waltersdorff,
1846-Valteřowice,
1924-Waltersdorf,Valtéřovice.
1947- byla přejmenována na současné Vrchy.

Od počátku vzniku náležela obec ke zboží probošta v Březové,které bylo odnoží kláštera v Třebíči.

Roku 1412  ji odkoupil  Lacek z Kravař,připojil  k fulneckému statku a dosadil zde svého mana.
V roce 1424 zapsal Jan z Kravař a na Jičíně své choti Anežce Opavské do zemských desek „…Waltierzowicích deset hřiven a deset grošov platu shádaného k pravej věnnej zástavě.“
Pánem zdejšího dvora a přilehlé tvrze je uváděn Jan Čapek z Kroměšína zvaný „Starý“, kterému dal Beneš z Kravař zapsat v části Valtéřovic pět hřiven ročního platu.
Kroměšínové vlastnili též nápravnictví v Březové.Toto zboží zřejmě Čapkové drželi až do roku 1420,kdy bylo Březovské proboštství zničeno husity.

Čapkové z Kroměšína a Valtéřovic sídlili od roku 1412 do roku 1537 na tvrzi.

V písemných pramenech je uváděna jako Krähestein,Kränstein,Krästein- „Vraní kámen“.
I když je tvrz zakreslena na Komenského mapě Moravy z roku 1624,nikdy se přesně nezjistilo,kde stávala.

Německá obecní kronika připomíná,že na bývalé školní zahradě,bylo při kopání nalezeno staré zdivo,část dlážděné cesty a při hloubení studny byl prý nalezen krátký meč. Průzkumem se zjistilo,že tvrz stávala poblíž kostela,za nynějším obecním úřadem,kde byla dříve škola.
Tuto domněnku podporuje mimo jiné přítomnost hluboké studny,vytesané ve skále.
Při hloubení základů pro školní budovu v 19.století,objevili dělníci zbytky vjezdu bývalé brány do tvrze.Povrchovými sběry byla sebrána kolekce středověké keramiky datovatelné do rozmezí od poloviny14.století do počátku 16.století.Byla zjištěna přítomnost středověkých kovaných hřebů,úlomků podkov a drobného technického kování neurčitelného charakteru.

Přítomnost sídla je podepřena pouze strohými zprávami o drobných držitelích. Manželkou Jana Čapka „Starého“byla Markéta z Vřesiny,Klimkovic a Valtéřovic. Čapek byl ve své době patrně významnou osobou,v zemských deskách opavských se jeho jméno vyskytuje velmi často. Je zde uváděn jako svědek,rukojmí,poručník,nebo sporná strana na veřejnosti. V roce 1415 patřil mladý Čapek k signatářům protestního listu české a moravské šlechty do Kostnice proti upálení mistra Jana Husa.
V letech 1459-1461 zastával místo hradeckého hejtmana a měl na Opavsku několik statků(Kroměšín,Domoradovice,Podhorní mlýn). Mimo jiné byl Čapek velkým příznivcem krále Jiřího z Poděbrad,jenž měl o Slezsko velký zájem.
Po roce 1480 postoupil svůj valtéřovský majetek synovi Janovi mladšímu. Jeho manželce Hedvice z Velevsí či Vělepole mělo být zapsáno 100 hřiven platu. Vložením do desek Olomouckých roku 1475 připadly Valtéřovice k Moravě. Před rokem 1540 jsou Valtéřovice  se všemi důchody připojeny k fulneckému panství. Jan z Žerotína pak prodává celé panství roku 1544 Cetryšovi z Kynšperka,po něm vlastní celou usedlost jeho zeť Baltazar Švajnic z Pilmsdorfu,který v roce  1562 pouští  Valtéřovským odúmrť.
V období třicetileté války utrpěly Valtéřovice vpádem císařských vojsk pod vedením generála Koschého. Později byly vypáleny jeho sokem vévodou Janem Jiřím Krnovským. Snad právě v období těchto válečných let zaniká i valtéřovská tvrz Krähestein.

Budova nynějšího sídla obecního úřadu byla postavena v roce 1885  a původně sloužila jako škola.

Z řady významných obyvatel obce lze ještě připomenout zejména Johana G. Morawa,který zastával poslaneckou funkci v Zemském sněmu. Byl vyznamenán císařem Františkem Josefem I. Zlatým křížem za zásluhy o korunu.

Po ukončení II.světové války došlo z rozhodnutí vítězných mocností k transféru většiny tehdejších obyvatel a nahrazení novými dosídlenci, pocházejícími převážně z regionu Hané a z části okolního slovanského obyvatelstva. Počet obyvatel kolísal a podléhal nežádoucí migraci, v současné době jich v obci žije cca 220.

V poválečných letech se o rozvoj obce významně zasloužil ředitel místní školy Vladimír Brázdil,rodem z Lubné u Kroměříže. Vynikající pedagog a národopisný badatel,autor a publicista z regionálních dějin Moravy a Slezska.

Roku 1975 byla obec připojena k Fulneku a stala se tak jeho místní částí.

Po sedmnácti letech,kdy byla obcím zákonem dána možnost osamostatnění, se opět závěrem roku 1991 Vrchy od města oddělily. Novodobá historie obce se začala psát od 1.ledna 1992. Starostou Vrchů byl zvolen  Emil Bosák, po šesti letech jej ve funkci v roce 1998 vystřídal ing. Pavel Rygel. V roce 2002 byla poprvé do čela obce zvolena žena , Jiřina Pešlová ,která zastává funkci starostky obce doposud.