Tak, a je to tady! Docent dostál sova a poslal pozvánku (pro něho tak typicky barevně odlišenou a krasopisně napsanou).

U Hrochů jsme se sešli všichni, až na předsedu Berňáka, který nás tímto, doslova bojkotem, pěkně naštval. Naštěstí radost ze znovushledání, prvého v roce 1989, překryla ztrátu předsedy. Po menším trapasu v samošse, kde jsme beznadějně vyprodali poslední 10stupňový Přerov, nás čekala cesta na chatu. Při ubytování jsme se museli tvářit, že máme v báglech samé oblečení a na pití jen sirup. Naštěstí se správcem jsem se viděli je dvakrát. Všichni jsme se těšili jak krásně ve čtvrtek zapaříme, ale příliš aktivní Kavčák, vymyslel takovou soutěž, která nás všechny, včetně něj, odrovnala.
Degustace piva. Průběh byl neuvěřitelný. Chvílemi se prskalo, chvílemi labužnicky mlaskalo, a když uplynula stanovená půlhodinka, bylo hned poznat podle jednotlivých hladin piva ve flaškách, který chutná a který ne!

Výsledky ze soutěže DEGUSTACE 10% PIVA (Opava 12 - vyjímka):
1989/III. Docent Kavčák Dan Doktor Body Pořadí
Černá Hora 1 5 5 4 15 1
Přerov 5 3 3 1 12 2. - 3.
Uherský Brod 3 2 2 5 12 2. - 3.
Starobrno 2 4 4 0 10 4.
Jarošov 4 0 0 3 7 5.
Opava 12 0 1 1 2 4 6.

 

Po vyhlášení vítěze, místo aby jsme dostali teprve tu správnou žízeň, už nikdo neměl na pití ani pomyšlení. A tak jsme stihli jen odvolit nového předsedu. Stal se jím Doktor a Berňák tak klesl až na člena.

Ráno druhého dne máme konečně trochu času na omrknutí okolí. Po vydatné snídani spěcháme do Bystřice nakupovat dárek pro Ester. Nakonec jsme přece jen něco sehnali. V bufetě jsem se řádně natlačili tlačenkou, zapili dobrým pivem a jeli zpátky. Bohužel se u Docenta a Doktora začala projevovat krize. Ono to pivo je přece jen příliš běhavé! V poledne zvítězil sport (stolní tenis) a v něm Docent. Pak následovala sprcha. Přípravy na uvítání tří slečen vrcholily. U večeře s pitím jsme vyčkávali jejich příjezdu. Hned po příjezdu nás deklasovaly. První kolo patřilo pro ně. Byly tak pasivní, že si k nám nejen nesedly, ale navíc to tam hrály s vlastníma "kořenama", kteří je přivezli.
Na chatě se potom na seznámenou svařovalo víno. Teda víc si Kavčák svařoval prsty - ale dalo se to celkem pít.
Sobotní ráno ubralo na náladě, především holkám. My jsme s přehledem vyrovnali skóre, když se jedna po druhé chodily v pravidelných intervalech dívat, jestli už míníme vstát a něco dělat. Nakonec nevydržely a hrdě odešly na procházku samy. Přece jen i my jsme k polenímu opustili tenhle brloch a prošli se pěknou přírodou. Odpoledne jako obvykle na hospodu. Zde se konalo překvapení 1. stupně - holky došly za náma. Na chatě pokračovalo všeobecné veselí (aspoň co se členů KPM týče). Oslava narozenin vrcholila. O půlnoci vyrážíme na noční bojůvku. Kavčák bloudí a padá do příkopy plné bahny. Není k nalezení. 

Návrat na chatu je tak akorát v době, kdy se už nevyplatí jít spát. Přesto Dan nedbá a usíná. Spina odchází spát. Doktor si dovoluje u stolu mžourat. Docent s Kavčákem se snaží bavit holky. Ty přes několikeré odejití a daní dobré noci se vždy vrátily! Nakonec už to přece jen nevydrží a odcházejí spát. Zbývá poslední noc a poslední den.
Ráno bez nějakého loučení a s prásknutím dveří zůstáváme my z KPM sami. Ještě, že nám nechaly nějaké jídlo! Zbytek pitiva už zvládnem bez problémů. Doktor dostává teď tu správnou chuť a u Studia Kamarád láme litřík vína. Kavčák dopíjí i čtvrteční větráky. Chystáme se na odsun. Doktor vyráží zjistit, jak jede autobus. Vrací se až po hodné chvíli, ne sám a se slovy: "Balit, jdem dotáčet bečku!" je nám všem příkladem.

A tak na poslední chvíli máme největší zážitek. Zdatně jim pomáháme lámat i nějaký ty půlčany. Škoda, že jsme o nich nevěděli dřív. Teď už není moc času to rozjet, přesto víříme hladinu tamního upadajícího veselí. Kavčák nejvíc boduje.
Pak už jen cesta autobusem a na přerovském nádraží dochází k loučení. Krásné 4 dny !