První písemná
zpráva o Choryni se nachází v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka
asi z roku 1141. Byla součástí majetku olomoucké kapituly a od roku 1263 pak
lenním statkem olomouckého biskupství. Jestliže se ve 13. až 15. století
střídali držitelé Choryně dosti často, pak od roku 1480 získalo léno
trvalejšího držitele, když se dostalo do majetku rodu z Ledské, jehož příslušníkům
náleželo od roku 1620. Podle Choryně se začali příslušníci tohoto rodu
psát choryňští z Ledské.
V roce 1680 byla obec postižena
morovou epidemií, v letech 1424 a 1742 válečnými událostmi, kdy byla úplně
vyloupena a vypálena.
Významnou kulturní památkuo he renesanční
zámek. Až dosud se mělo zato, že byl postaven roku 1573 za Václava z
Ledské. Ve skutečnosti byl obytný a správní objekt, v němž se zdržovala
vrchnost, ještě v březnu roku 1654 tvrzí. Kdo nechal tvrz přewtavět na zámek
se zatím přesně neví. Počátkem 19. století za Jana Forgáče byla zámku
dána nynější podobal Roku 1882 byl kardinálem Fürstenberkem zřízen v bývalém
zámku choryňských pánů klášter kongregace sester sv. Kříže. V současnosti
najdeme v choryňském klášteře starší řeholní sestry.

znak Václava z Ledské nad druhou branou v nádvoří zámku

znak svobodného pána Jana Forgáče nad průčelím vjezdu do zámku

znak Jana Kalšmida z Einsentere na budově bývalé pivovarky
|
Starostové v Choryni |
|
|
1945 - 1946 |
František Novosad |
|
1946 - 1948 |
František Hořelka |
|
1948 - 1950 |
František Novosad |
|
1950 - 1957 |
Antonín Nedbalec |
|
1957 - 1964 |
Josef Janošec |
|
1964 - 1968 |
Alois Guráš |
|
1968 - 1970 |
Miroslav Tomášek |
|
1981 - 1990 |
Tomáš Fabík |
|
1990 - 1998 |
Antonín Lukavský |
|
1998 - 2000 |
Jindřich Müller |
|
2000 - |
Lubomír Hadvičák |