První písemná zpráva o Choryni se nachází v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka asi z roku 1141. Byla součástí majetku olomoucké kapituly a od roku 1263 pak lenním statkem olomouckého biskupství. Jestliže se ve 13. až 15. století střídali držitelé Choryně dosti často, pak od roku 1480 získalo léno trvalejšího držitele, když se dostalo do majetku rodu z Ledské, jehož příslušníkům náleželo od roku 1620. Podle Choryně se začali příslušníci tohoto rodu psát choryňští z Ledské.

        V roce 1680 byla obec postižena morovou epidemií, v letech 1424 a 1742 válečnými událostmi, kdy byla úplně vyloupena a vypálena.

        Významnou kulturní památkuo he renesanční zámek. Až dosud se mělo zato, že byl postaven roku 1573 za Václava z Ledské. Ve skutečnosti byl obytný a správní objekt, v němž se zdržovala vrchnost, ještě v březnu roku 1654 tvrzí. Kdo nechal tvrz přewtavět na zámek se zatím přesně neví. Počátkem 19. století za Jana Forgáče byla zámku dána nynější podobal Roku 1882 byl kardinálem Fürstenberkem zřízen v bývalém zámku choryňských pánů klášter kongregace sester sv. Kříže. V současnosti najdeme v choryňském klášteře starší řeholní sestry.

 


znak Václava z Ledské nad druhou branou v nádvoří zámku

 
 
 
znak svobodného pána Jana Forgáče nad průčelím vjezdu do zámku



 
znak Jana Kalšmida z Einsentere na budově bývalé pivovarky

 

Starostové v Choryni

1945 - 1946

František Novosad

1946 - 1948

František Hořelka

1948 - 1950

František Novosad

1950 - 1957

Antonín Nedbalec

1957 - 1964

Josef Janošec

1964 - 1968

Alois Guráš

1968 - 1970

Miroslav Tomášek

1981 - 1990

Tomáš Fabík

1990 - 1998

Antonín Lukavský

1998 - 2000

Jindřich Müller

2000 -        

Lubomír Hadvičák