|
Hasiči - Březová http://www.hasicizbrezove.estranky.cz/
Oheň snadno a často měnil v minulosti v sutiny dřevěné chalupy kryté doškovými a šindelovými střechami. Proto po posledním velkém požáru v roce 1864, jemuž padlo za oběť 12 usedlostí včetně školy a fojtství, představenstvo obce aspoň doplnilo skromné hasební prostředky uložené v obecním skladišti. Později se začalo uvažovat o založení hasičského sboru. Nejprve se občané na podzim roku 1886 domluvili, že podle příkladu několika jiných slezských obcí ustaví hasičský sbor v Březové. Pořídili seznam členů, stanovili velitele a jednatele, sestavili návrh spolkových stanov a předali je Zemské vládě Slezska v Opavě ke schválení. Obec předala nově utvořenému sboru dosavadní obecní skladiště hasebního nářadí včetně inventáře: starou dřevěnou ruční stříkačku na čtyřech kolech – voda do ní se nalévala putýnkami, oje, 1 potahové váhy, 4 hadice, 1 čtyřdílný nastavovací žebřík, 2 žebříky hákové, 3 obyčejné žebře, 3 trhací háky. Obecní úřad nechal zhotovit razítko s nápisem „Freiwillige Gemeinde-Feuerwohr“ („Dobrovolné obecní hasičstvo“). a zavázal se k pravidelnému ročnímu příspěvku 32 rakouských korun. Tento příspěvek obec roce 1896 zvýšila na 100 rakouských korun. Nový sbor obdržel při svém založení i jednorázové dary: od císaře Františka Josefa I. 160 korun, od knížete Lichnovského 100 korun, od březovské obce 100 korun, ze Slezského hasičského fondu 100 korun. Z darovaných peněz a z výnosu pořádaných zábav a „výletů“ si sbor k každoročně pořizoval další potřebnou výzbroj: žebře, háky, hadice, lezecké opasky, protikouřové hubky a později uniformy. Při svém založení měl sbor celkem 69 členů, a to občanů Březové i jednotlivců z okolních obcí – Lesních Albrechtic, Leskovce, Gručovic a Jančí, v nichž hasičské spolky vznikaly postupně až v dalších letech. Březovský hasičský sbor byl řízen jedenáctičlenným výborem, v jehož čele stál velitel Antonín Balhar ml., povoláním rolník, funkci jednatele vykonával učitel Cyril Masek. Sbor měl ve svých řadách i 3 čestné členy: hradeckého knížete Karla Lichnovského, děkana Theodora Stodulku a kaplana Ignáce Černocha. Členové hasičského sboru si svépomocí hned na podzim 1886 opravili a upravili skladiště a na jedné straně budovy zřídili přístřešek pro dlouhé žebře. Pravidelná výcviková činnost byla zahájena až na jaře 1887. V roce 1894 se stal velitelem sboru Ferdinand Scholaster, který prosadil zakoupení nové potahové ruční stříkačky tovární výroby od firmy R. A. Smékal, Praha-Smíchov. Byla sboru dodána se vším příslušenstvím, stála 1.850,- rakouských korun a obec Březová na ni přispěla částkou 600 korun; zbytek uhradil sbor ze svých prostředků. Sloužila dobře a fungovala ještě po skončení druhé světové války. Po roce 1950 byla dána do sběru jako technicky zastaralá. Od roku 1901 měli všichni členové jednotné uniformy, členové sboru si rovněž postavili u své hasičské zbrojnice dřevěné leziště, které sloužilo jak k výcviku „lezců“, tak k sušení hadic až do roku 1926. Na sklonku 19. století odešli z březovského sboru občané z okolních obcí. Po vytvoření německých hasičských sborů v Gručovicích, německém Leskovci a Jelenicích zůstali členy jen březovští občané české národnosti – mimo fojta Ferdinanda Scholastera. Německé velení bylo stejně už při založení sboru sporné, neboť z 69 členů bylo tenkrát jen 12 německé národnosti. Snaha zavést zde češtinu došla cíle až v roce 1907, kdy se velitelem sboru stal Antonín Sommer. Český „Sbor dobrovolných hasičů“ byl začleněn do Zemské hasičské jednoty slezské v Opavě a ke Slezské podporovací pokladně českých a polských sborů dobrovolných hasičů. V roce 1909 se ustavila „Hasičská župa Vítkovska“, do níž zpočátku spadaly jen 3 sbory: Březová, Větřkovice a Lesní Albrechtice. Měla tenkrát své sídlo ve Větřkovicích, neboť župním starostou se stal Augustin Maiwald, řídící učitel ve Větřkovicích. Vedle společných cvičení organizovala pravidelná školení funkcionářů sborů a instruktáže pro praktickou odbornou činnost. Lektory vysílala Zemská hasičská jednota slezská. V roce 1914 měl březovský sbor 33 členů, ale po vypuknutí první světové války musela převážná většina členů narukovat do armády. Do roku 1918 ve sboru zůstalo jen 6 hasičů. Spolková činnost byla na celé 4 roky přerušena. Na frontách padli 3 členové: Josef Fiedler, Karel Krejčí a Karel Vlček. Teprve 27. prosince 1919 se konala valná hromada, která po doplnění sboru o nové členy zvolila funkcionáře a obnovila pravidelnou činnost. Aby se zlepšila finanční situace sboru, byla v roce 1921 zřízena kategorie přispívajících členů, kteří každý rok platili dobrovolné příspěvky na nákup vybavení sboru. V roce 1921 zaplatili tito členové (celkem 23) do pokladny sboru 180,- Kč. Od roku 1924 byla v každém hasičském sboru ustavena „samaritánská stráž“ k poskytování první pomoci všem občanům. Jejím vedoucím náčelníkem byl po dlouhá léta Josef Jahn a členy Ferdinand Tesař, Marie Rašková a porodní asistentka Viléma Johnová. Přestože měli jen velmi skromné vybavení, vykonali ve zdravotní péči na tehdejší vesnici hodně záslušné práce. Obec také zvýšila svůj pravidelný roční příspěvek sboru z dosavadních 100,- Kč na 150,- Kč. Od roku 1926 byla ve sboru zavedena funkce vzdělavatele. Býval jím zpravidla učitel. Hned následujícího roku si hasiči svépomocí pořídili přenosné divadelní jeviště. Platil se jen nákup plátna na namalování kulis a opony; nacvičovaly se i 2 divadelní hry ročně. Počínajíc rokem 1928 byl v každém sboru volen starosta sboru. prvý starostou v Březové byl Josef Ehler. Po odstoupení v roce 1936 byl za svou dlouholetou záslužnou činnost jmenován „čestným starostou sboru“. Německé hasičské sbory, které vznikly ve třech okolních obcích v devadesátých letech 19. století, udržovaly s českými sbory vzájemnou spolupráci při zásazích u požárů, při cvičeních, účastnily se místních hasičských slavností, plesů i pohřbů. Teprve po roce 1935 se členové německých sborů vlivem henleinovské propagandy začali distancovat od svých českých kolegů. Jen někteří jednotliví členové se stýkali navzájem, a to i v době okupace, kdy to měli zakázáno. V chladnou neděli 9. října 1938, kdy byla Březová okupována německým vojskem a stala se součástí Říše, skončila i existence Sboru dobrovolných hasičů. Výbor byl z moci úřadní rozpuštěn, funkcionářům zakázána činnost. Do okupace čítal sbor 25 činných, 2 čestné a 22 přispívajících členů a 2 samaritány, tj. celkem 51 osob. Na sklonku roku 1939 byl německými úřady jmenován velitelem březovských hasičů Němec Schwarz, jednatelem a pokladníkem Němec Strzirzik, oba z Leskovce. Hned nato byli do povinné hasičské služby povoláni někteří mladší členové bývalého sboru i jiní občané. Nový sbor čítal 28 činných členů a 12 náhradníků. Zrušena byla dobrovolnost, spolkový statut, samaritánský a divadelní odbor, neobnovena instituce přispívajících členů, zavedeno výhradně německé velení. Regulaci členské základny i činnost sboru neomezeně řídil starosta obce. Pravidelná cvičení mužstva se konala každou druhou neděli. Jejich náplní byl pěší a požární výcvik. Účast všech členů byla povinná a absence trestány peněžními pokutami. Navíc probíhala ještě mimořádná nebo poplachová cvičení, později také letecké poplachy, a to denní i noční. V roce 1944 se stal starostou obce, tj. zároveň velitelem hasičů, revírník Greis z Jelenic. Zvýšil se počet cvičení, jichž se museli zúčastnit též všichni náhradníci a byly zavedeny protipožární pohotovostní služby – zpravidla noční. V roce 1943 zakoupila obec pro sbor přenosnou motorovou stříkačku „Flader“ o výkonu 600 l za minutu. Od počátku ledna 1945 přestali mít Němci zájem o hasičskou práci. Odpadla všechna cvičení i pohotovosti. Franta byla příliš blízko, cesty plné evakuantů z Horního Slezska, zajatců a vojenských transportů. Do březovských rodin přibývají další od Ratiboře a z Opavy, vracejí se Češi z nucených prací a služeb. Počet obyvatel Březové koncem dubna 1945 se odhaduje na 900 civilních osob. Od neděle 28. dubna 1945 byla vesnice ve frontovém pásmu. Rudá armáda ji dobývala v urputných bojích, jež skončily před půlnocí z 30. dubna na 1. května 1945. Z některých domů zbyly jen trosky, jiné byly neobyvatelné. Proto hned po přechodu fronty začala sousedská pomoc těm nejvíce potřebným. Bylo třeba zajistit nouzové bydlení a obstarat opožděně polní práce. Hasiči uspořádali prostou, ale zároveň srdečnou taneční zábavu pro mladé i staré – po šestileté přestávce nevadlo, že nebylo čím hostit. První schůze někdejšího Sboru dobrovolných hasičů se uskutečnila 5. srpna 1945. Nebyli na ní voleni žádní funkcionáři, ale ze schůze vzešlo usnesení, že sbor zatím povedou ti členové, kteří byli jeho činovníky v roce 1938. Další schůzi měl pak svolat národní výbor prostřednictvím obecního bubeníka. Ustavující schůze sboru se uskutečnila až 10. 3. 1946, na ní bylo podle organizačních předpisů platných před okupací zvoleno vedení: Vladimír Pater – starosta, Rudolf Škrobánek – velitel, Josef Ehler – jednatel. Sbor měl 27 činných a 32 přispívajících členů. V rámci akce „Pomoc Slezsku“ převzal v roce 1946 záštitu nad obcí Březová Okresní národní výbor v Klatovech a v roce 1948 se stalo „kmotrem“ obce město Nová Paka. Městský hasičský sbor současně navázal družbu s březovským sborem. Přátelské styky novopackých požárníků s březovskými trvají dosud, i když původní poslání se již změnilo. V obtížných poválečných letech pomáhali obci finančně, organizačně i kulturními akcemi. V červnu 1946 se v Březové začalo se svépomocnou výstavbou hasičské zbrojnice (v akci „M“). Vybudována byla na místě válečných trosek hospodářské budovy bývalého fojtství. Slavnostní otevření hasičské zbojnice se konalo 16. 7. 1950 za velké účasti veřejnosti, zástupců lidové správy i bratrského sboru z Nové Paky. První motorové vozidlo získal březovský sbor v roce 1953. Bylo to starší nákladní autor smontované z trofejních vraků různých značek. Nebylo schopno provozu, proto je Okresní národní výbor ve Vítkově roku 1958, kdy už v obci začalo fungovat zemědělské družstvo a bylo třeba zvýšit protipožární opatření, nahradil novým vozidlem Tatra 805. Nový vůz nejen zvýšil mobilnost a akceschopnost sboru, ale rovněž zvýšil zájem mladých lidí o práci v požární ochraně. V šedesátých letech byl velký důraz kladen na protipožární prevenci. Vedle pravidelných prohlídek komínů a elektroinstalace ve všech obytných i provozních objektech v obci se od roku 1963 pravidelně konaly přednášky, školení a rozhlasové relace pro občany. Od roku 1967 má březovský hasičský sbor žákovské družstvo, které vedl Jiří Mareth; žáci se úspěšně účastnili všech hasičských akcí i soutěží v rámci okrsku i okresu. Vzhledem k tomu, že v době sucha nebyl v obci dostatek vody a nebyl by možný kvalitní hasičský zásah, vybudoval sbor svépomocí v roce 1968 na potoce v dolní části obce požární nádrž; po restituci v devadesátých letech se nádrž vrátila do vlastnictví původních majitelů pozemků. Od 1. 1. 1974 nese sbor název „Základní organizace Svazu požární ochrany v Březové“ (zkratka ZO SPO) a dosavadní pojmenování „hasič“ bylo nahrazeno slovem „požárník“; v devadesátých letech 20. století se organizace vrátila opět k pojmenováním „hasič“ a „hasičský sbor“. V sedmdesátých letech se rozšířila členská základna o nově ustavené družstvo dorostenců, které v roce 1974 získalo v požárnické soutěži 1. místo. V roce devadesátého výročí založení sboru v Březové – 1976 – měla základní organizace SPO celkem 62 mužů, 10 dorostenců, 6 žáků a 5 žen. Rok nato vzniklo samostatné družstvo žen, které výborně v dalších letech reprezentovalo březovský sbor na různých soutěžích. Zbrojnice z roku 1950 nestačila pojmout novou techniku sboru, ani neodpovídala počtu členů, proto sbor v roce 1982 začal s rozšířením dosavadní zbrojnice o uvolněné místnosti národního výboru. Získal tak další garáž pro nově přidělené cisternové auto CAS-32, pro skladiště výstroje, schůzovní místnost, klubovnu, kuchyňku a sociální zařízení. Současně mohlo být upraveno skladiště pohonných hmot, nainstalován výtah do sušící věže, provedena nová instalace elektřiny a rozvod vody. V roce 1985 se původní družstvo žáků rozrostlo v oddíl o 25 členech, který se členil na kategorii mladších a starších žáků; oddíl žen měl 19 členek, mužů bylo ve sboru 68. V průběhu běžného roku
probíhá výcvik všech požárních družstev, příprava na soutěže, ale i akce
protipožární prevence. Vedle stavovské činnosti se však has |
